O pivu
„Tekuté zlato“ nebo „tekutý chléb“ – to jsou láskyplná, takřka básnická pojmenování pro slabě alkoholický nápoj typicky hořké chuti vzniklý kvašením. V České republice (a pravděpodobně v mnoha zemích světa) je jasně nejkonzumovanějším alkoholickým nápojem.
Základní surovinou pro jeho výrobu je voda. Je jí překvapivě zapotřebí výrazně více, než by odpovídalo množství vyrobeného nápoje – uvádí se, že na jeden litr finálního produktu se spotřebuje až osm litrů vody. Nezbytností je přirozeně voda co nejkvalitnější, proto si (zvláště velké) pivovary hloubí vlastní studně a provádí hluboké vrty. Typicky nahořklou chuť a aroma dodávají pivu tzv. hořčiny (pryskyřice, silice), obsažené v chmelu (chmel otáčivý, Humulus lupulus), jenž je druhou zásadní surovinou pro výrobu piva. K výrobě se používají jeho květy (samičí) zvané chmelové šištice (hlávky), zpracované na granule. Další nezbytnou surovinou, jež vlastně dala i název jedné pivovarnické profesi, je slad. Jde o naklíčené a usušené obilné zrní, nejčastěji ječmen. Slad je z velké části zodpovědný za chuť, barvu a aroma piva. I proto existuje slad světlý i tmavý a dále třeba karamelový, barevný, nakuřovaný apod. Výroba piva by nebyla možná bez kvasinek, jež umožňují kvašení (fermentaci), což je proces, při němž jsou cukry v pivu přeměněny na alkohol za současného vzniku oxidu uhličitého. Právě tehdy se vytváří i výsledná chuť piva.